sebeúcta
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [ˈsɛbɛˌuːtsta]
[editovat] etymologie
Nepravá složenina tvaru zvratného zájmena se, zastupujícího původce i cíl děje, a podstatného jména úcta.
[editovat] podstatné jméno
- rod ženský
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | sebeúcta | sebeúcty |
| genitiv | sebeúcty | sebeúct |
| dativ | sebeúctě | sebeúctám |
| akuzativ | sebeúctu | sebeúcty |
| vokativ | sebeúcto | sebeúcty |
| lokál | sebeúctě | sebeúctách |
| instrumentál | sebeúctou | sebeúctami |
[editovat] význam
[editovat] překlady
|
