sebevrah
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [sɛbɛvrax]
dělení[editovat]
- se-be-vrah
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | sebevrah | sebevrahové / sebevrazi |
genitiv | sebevraha | sebevrahů |
dativ | sebevrahovi / sebevrahu | sebevrahům |
akuzativ | sebevraha | sebevrahy |
vokativ | sebevrahu | sebevrahové / sebevrazi |
lokál | sebevrahovi / sebevrahu | sebevrazích |
instrumentál | sebevrahem | sebevrahy |
význam[editovat]
- muž, který spáchal sebevraždu
- Sebevrah chce všemu příštímu neštěstí se vyhnout. Sebevrah se ustanoví na sebevraždě smutnou nutností, z důvodu, jenž je proň posledním a neodolatelným, nikoli libovolným.[1]
- Paradox: čím víc sebevrahů, tím míň sebevrahů.
překlady[editovat]
- muž, který spáchal sebevraždu
- angličtina: suicide
- dánština: selvmorder
- finština: itsemurhaaja
- francouzština: suicidant m
- němčina: Selbstmörder m
- polština: samobójca m
- řečtina: αυτόχειρας m ž
- turečtina: müntehir
synonyma[editovat]
- (zastarale) samovrah, samovražedník
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ ŠŤASTNÝ, Alfons Ferdinand. O mravnosti rozumové. Praha : A. Šťastný, 1874. S. 7.