sedlo

čeština

výslovnost

• IPA: [sɛdlɔ]

dělení

• se-d-lo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sedlo	sedla
genitiv	sedla	sedel
dativ	sedlu	sedlům
akuzativ	sedlo	sedla
vokativ	sedlo	sedla
lokál	sedlu / sedle	sedlech
instrumentál	sedlem	sedly

význam

1. součást jezdeckého postroje určená k sezení na hřbetu zvířete
   • Jezdec skočil do sedla, pobídl koně a vyrazil na cestu.
2. součást jízdního kola či jiného jednostopého vozidla určená k sezení
   • Sedlo je s rámem spojeno sedlovou trubkou.
3. snížená část horského hřebenu mezi dvěma vrcholy
   • Stezka vedoucí horským sedlem je v zimě většinou zasypaná sněhem.

překlady

součást postroje

angličtina: saddle (en) francouzština: selle (fr) ž italština: sella (it) ž

němčina: Sattel (de) m, Reitsattel (de) m slovenština: sedlo (sk) s španělština: silla (es) ž

část jízdního kola

angličtina: saddle (en) francouzština: selle (fr) ž italština: sella (it) ž

němčina: Sattel (de) m, Fahrradsattel (de) m slovenština: sedlo (sk) s

angličtina: pass (en), col (en), notch (en), saddle (en) dánština: bjergpas (da) francouzština: col (fr) m italština: passo (it) m němčina: Pass (de) m, Gebirgspass (de) m

nizozemština: bergpas (nl) m norština: pass (no), fjellpass (no), fjellovergang (no) polština: przełęcz (pl) ž slovenština: priesmyk (sk) m, sedlo (sk) s švédština: pass (sv), bergpass (sv)

synonyma

1. —
2. —
3. průsmyk

související

• sedět
• sezení
• sedlový
• osedlat
• sedlák

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2007-11-10, [cit. 2012-05-25]. Heslo sedlo.