Z Wikislovníku
Slovo je praslovanského původu, srov. pol. siekiera, rus. секира (sekira), chorv. sjekira
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
sekera |
sekery |
| genitiv |
sekery |
seker |
| dativ |
sekeře |
sekerám |
| akuzativ |
sekeru |
sekery |
| vokativ |
sekero |
sekery |
| lokál |
sekeře |
sekerách |
| instrumentál |
sekerou |
sekerami |
- ruční nástroj složený z ostré, těžké kovové čepele, v jejíž hlavici je upevněno topůrko podélně s osou čepele
- Vzal sekeru a porazil několik suchých stromků.
- (hovorově) nesplacené peníze (vzniklo tak, že hostinský dělal záseky do dřevěného rámu dveří hostince, čímž zaznamenával dluh)
- Dnes hostinský nikomu pití na sekeru nedá.
- (v hokeji) faul spočívající v seknutí holí do těla protihráče
- –
- dluh
- sekání
1. ruční nástroj
- anglicky: axe (en), hatchet (en)
- bulharsky: брадва (bg) (bradva), секира (bg) (sekira), топор (bg) (topor)
- čínsky: 斧 (zh) (fǔ)
- dánsky: økse (da)
- esperantem: hakilo (eo)
- finsky: kirves (fi), lopettaa (fi), poistaa (fi)
- francouzsky: hache (fr) ž
- chorvatsky: sjekira (hr) ž
- italsky: ascia (it) ž, accetta (it) ž, scure (it)
- japonsky: 斧斤 (ja), 斧鉞 (ja), 劉 (ja), 薪割り (ja)
- litevsky: kirvis (lt)
- maďarsky: fejsze (hu), leépítés (hu)
|
|