Slovo je praslovanského původu, srov. pol. siekiera, rus. секира (sekira), chorv. sjekira
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
sekera |
sekery |
| genitiv |
sekery |
seker |
| dativ |
sekeře |
sekerám |
| akuzativ |
sekeru |
sekery |
| vokativ |
sekero |
sekery |
| lokál |
sekeře |
sekerách |
| instrumentál |
sekerou |
sekerami |
- ruční nástroj složený z ostré, těžké kovové čepele, v jejíž hlavici je upevněno topůrko podélně s osou čepele
- Vzal sekeru a porazil několik suchých stromků.
- (hovorově) nesplacené peníze (vzniklo tak, že hostinský dělal záseky do dřevěného rámu dveří hostince, čímž zaznamenával dluh)
- Dnes hostinský nikomu na sekeru nedá.
- (v hokeji) faul spočívající v seknutí holí do těla protihráče
- –
- dluh
- sekání