Z Wikislovníku
Ze staročeského sěno, které vychází z praslovanského *sěno („seno, tráva“), ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích. Vychází patrně z indoevropského *ḱoi-no- s významem „tráva (krmivo)“.[1]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
seno |
sena |
| genitiv |
sena |
sen |
| dativ |
senu |
senům/senám* |
| akuzativ |
seno |
sena |
| vokativ |
seno |
sena |
| lokál |
senu/seně |
senech/senách* |
| instrumentál |
senem |
seny |
* jen ve významu [3] senoseč
- usušená tráva
- (přeneseně) první sklizeň trávy na louce
- (v množném čísle) práce spojené se sklízením sena, senoseč
- –
- –
- senoseč
- 1. usušená tráva
- 3. senoseč
[editovat] fráze a idiomy
- mít v hlavě seno
- jehla v kupce sena
- senná rýma
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
seno |
sená |
| genitiv |
sena |
sien |
| dativ |
senu |
senám |
| akuzativ |
seno |
sená |
| lokál |
sene |
senách |
| instrumentál |
senom |
senami |
- usušená tráva
- (v množném čísle) práce spojené se sklízením sena, senoseč
- –
- kosba
[editovat] fráze a idiomy
- mať v hlave seno
- ihla v kôpke sena
- senná nádcha
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „seno“, s. 568.