skloňovat

čeština

výslovnost

• IPA: [sklɔɲɔvat]

dělení

• sklo-ňo-vat

sloveso

• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	skloňuji	skloňujeme
2.	skloňuješ	skloňujete
3.	skloňuje	skloňují

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	skloňujme
2.	skloňuj	skloňujte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	skloňoval	skloňovali
mužský neživotný		skloňovaly
ženský	skloňovala
střední	skloňovalo	skloňovala

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	skloňován	skloňováni
mužský neživotný		skloňovány
ženský	skloňována
střední	skloňováno	skloňována

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	skloňuje	skloňujíce
ženský	skloňujíc
střední

význam

1. provádět deklinaci určitého slova
   • Umím skloňovat podstatná jména ve všech pádech a číslech.
2. (přeneseně, hovorově) být schopný prokázat detailní znalost nějaké problematiky
   • Skloňoval nám tu svou práci ve všech pádech.

překlady

provádět deklinaci

• angličtina: decline ^(en)
• francouzština: décliner ^(fr)
• němčina: deklinieren ^(de)
• ruština: склонять ^(ru)

související

• vyskloňovat
• skloňování