skočit

čeština

výslovnost

• IPA: [skɔtʃɪt]
•  skočit^{? • info}

dělení

• sko-čit

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	skočím	skočíme
2.	skočíš	skočíte
3.	skočí	skočí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	skočme
2.	skoč	skočte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	skočil	skočili
mužský neživotný		skočily
ženský	skočila
střední	skočilo	skočila

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	skočiv	skočivše
ženský	skočivši
střední

význam

1. vykonat skok
   • Šelma se v trávě přikrčila a pak skočila směrem ke kořisti.
2. (hovorově) zajít někam a krátce tam setrvat
   • Až se vrátíš z práce, skoč mi, prosím, pro noviny.
   • Náhodou jsem měl cestu kolem, tak jsem k němu skočil na návštěvu.
3. (hovorově) (skočit na + akuzativ) uvěřit nesmyslu
   • On mu na to skočil.

překlady

vykonat skok

angličtina: jump (en) esperanto: salti (eo) francouzština: sauter (fr) italština: saltare (it)

němčina: springen (de) slovenština: skočiť (sk) španělština: saltar (es)

související

• skákat
• vyskočit
• poskočit
• poskok
• skočná

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-12-20]. Heslo skočit.