sloužit

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔʊ̯ʒɪt]
•  sloužit^{? • info}

dělení

• slou-žit

sloveso

• intranzitivní nebo tranzitivní
• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	sloužím	sloužíme
2.	sloužíš	sloužíte
3.	slouží	slouží

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	služme
2.	služ	služte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	sloužil	sloužili
mužský neživotný		sloužily
ženský	sloužila
střední	sloužilo	sloužila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	sloužen	slouženi
mužský neživotný		slouženy
ženský	sloužena
střední	slouženo	sloužena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	slouže	sloužíce
ženský	sloužíc
střední

význam

1. vykonávat práci pro někoho
   • Jakub pak svému pánovi ještě dlouho věrně sloužil.
2. plnit funkci
   • Airbagy se ve většině případů vůbec nevyužijí, slouží pouze jako pojistka pro případ čelního nárazu vozidla.
3. provádět úkony spojené s bohoslužbou
   • Kněz sloužil zádušní mši za zemřelého.

překlady

vykonávat práci

angličtina: serve (en) esperanto: servi (eo) francouzština: servir (fr)

italština: servire (it) němčina: dienen (de) slovenština: slúžiť (sk)

synonyma

1. pracovat
2. fungovat, pracovat
3. celebrovat

související

• sloužící
• služba
• služební
• služebník
• služebnice
• sluha
• služka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-03-10]. Heslo sloužit.