sluha

čeština

výslovnost

• IPA: [slʊɦa]
•  sluha^{? • info}

dělení

• slu-ha

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sluha	sluhové
genitiv	sluhy	sluhů
dativ	sluhovi	sluhům
akuzativ	sluhu	sluhy
vokativ	sluho	sluhové
lokál	sluhovi	sluzích
instrumentál	sluhou	sluhy

význam

1. člověk, jehož povoláním je někomu sloužit
   • Potom poručík Dub dal si zavolat sluhu Kunerta a poručil mu, aby sehnal džbán vody.

překlady

angličtina: servant (en) francouzština: valet (fr) m esperanto: servisto (eo) italština: domestico (it) m italština: servus (la) m němčina: Diener (de) m

polština: czeladnik (pl) m ruština: слуга (ru) m slovenština: sluha (sk) m švédština: tjänare (sv) španělština: allegado (es) m

synonyma

1. sloužící, služebník, (zastarale) lokaj

související

• sloužit
• služba
• služka
• služné
• služebník