slunce

Možná hledáte Slunce.

čeština

výslovnost

• IPA: [slʊntsɛ]
•  slunce^{? • info}

dělení

• slun-ce

varianta zápisu

• (u významu [1]) Slunce

podstatné jméno (1)

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	slunce	slunce
genitiv	slunce	sluncí
dativ	slunci	sluncím
akuzativ	slunce	slunce
vokativ	slunce	slunce
lokál	slunci	sluncích
instrumentál	sluncem	slunci

význam

1. hvězda vyzařující na Zemi světlo a teplo
2. přímé záření slunce [1]
   • Kočka se vyhřívala na slunci.

překlady

angličtina: sun (en) finština: aurinko (fi) francouzština: soleil (fr) m grónština: seqineq (kl) italština: sole (it) m latina: sol (la) m němčina: Sonne (de) ž

okcitánština: solelh (oc) m polština: słońce (pl) s slovenština: slnko (sk) s staroslověnština: слъньцє (cu) s španělština: sol (es) m švédština: sol (sv) c turečtina: güneş (tr)

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

• dativ a lokál (3., 6. pád) singuláru (jednotného čísla) od slova slunka