smět

čeština

výslovnost

• IPA: [smɲɛt]
•  smět^{? • info}

dělení

• smět

sloveso

• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	smím	smíme
2.	smíš	smíte
3.	smí	smějí / smí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	smějme
2.	směj	smějte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	směl	směli
mužský neživotný		směly
ženský	směla
střední	smělo	směla

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	směje	smějíce
ženský	smějíc
střední

význam

1. mít povolení něco dělat
   • Zde se nesmí kouřit.

překlady

angličtina: may (en), be (en) allowed (en) francouzština: avoir (fr) droit (fr) italština: essere (it) lecito (it) němčina: dürfen (de)

polština: być (pl) dozwolony (pl) švédština: få (sv) slovenština: smieť (sk)

synonyma

1. moci

související

• smělý
• smělost

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2011-05-16]. Heslo smět.