Z Wikislovníku
Z ruského smerč – смерч, z nedoloženého kořene *smъrk-.
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
smršť |
smrště |
| genitiv |
smrště |
smrští |
| dativ |
smršti |
smrště |
| akuzativ |
smršť |
smrště |
| vokativ |
smršti |
smrště |
| lokál |
smršti |
smrštích |
| instrumentál |
smrští |
smrštěmi |
- prudký náraz větru s ničivými účinky
- Větrná smršť poničila mnoho stromů.
- ničivý větrný vír
- Větrná smršť poničila mnoho stromů.
- (přeneseně) událost přinášející neštěstí a zkázu
- V první polovině 20. století se Evropou prohnala válečná smršť.
- (přeneseně) velký počet událostí v krátkém časovém intervalu
- Vysočinu čeká hudební smršť.
- húlava
- tromba, tornádo
- pohroma