sort

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • sort

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. genitiv plurálu substantiva sorta

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ sort sorts

význam[editovat]

  1. druh, kategorie
  2. třídění

sloveso[editovat]

časování[editovat]

kategorie tvar
infinitiv sort
3. osoba sorts
préteritum sorted
perfektum sorted
vid průběhový sorting

význam[editovat]

  1. třídit, roztřídit

synonyma[editovat]

  1. sort out, classify

dánština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsoɐ̯d]

etymologie[editovat]

Z staroseverštiny svartr.

přídavné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Adjektivum (i) singulár
neurčitý tvar
plurál/
určitý tvar
Rod
společný sort sorte
střední sort

stupňování

Tvar (i) neurčitý určitý
Komparativ sortere
Superlativ sortest sorteste

význam[editovat]

  1. černý

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

homofony[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ sort sorts

význam[editovat]

  1. osud, (knižně) los

synonyma[editovat]

  1. destin

související[editovat]

sloveso[editovat]

  • ambitranzitivní

význam[editovat]

  1. třetí osoba čísla jednotného indikativu času přítomného slovesa sortir