souhláska
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [sɔʊ̯ɦlaːska]
dělení[editovat]
- sou-hlá-s-ka
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | souhláska | souhlásky |
| genitiv | souhlásky | souhlásek |
| dativ | souhlásce | souhláskám |
| akuzativ | souhlásku | souhlásky |
| vokativ | souhlásko | souhlásky |
| lokál | souhlásce | souhláskách |
| instrumentál | souhláskou | souhláskami |
význam[editovat]
- hláska mající šum
- Hus na měkké souhlásky kladl tečku (dosud se tak píše j.; nyní na ostatní místo tečky dává se háček) a na dlouhé samohlásky psal čárku, jak se píše dosud.[1]
překlady[editovat]
- hláska
- angličtina: consonant
- esperanto: konsonanto
- francouzština: consonne ž
- němčina: Mitlaut m, Konsonant m
- polština: spółgłoska ž
- ruština: согласный ž
- slovenština: spoluhláska ž
synonyma[editovat]
- konsonant, (archaicky) spoluhláska; spoluzvučka, souzvučka
antonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ BENEŠ, Václav. Kacíř Hus. Praha : Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), 1919. Dostupné online.
externí odkazy[editovat]
Článek Souhláska ve Wikipedii
