spojka

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔjka]

dělení

• spoj-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	spojka	spojky
genitiv	spojky	spojek
dativ	spojce	spojkám
akuzativ	spojku	spojky
vokativ	spojko	spojky
lokál	spojce	spojkách
instrumentál	spojkou	spojkami

význam

1. slovní druh, jenž slouží ke spojování větných členů či vět
   • Spojky se rozdělují na souřadicí a podřadicí.
2. součást převodového ústrojí umožňující ovládání spojení hnacího a hnaného hřídele
   • Musel jsem dát auto do servisu k výměně obložení spojky.
3. optická čočka vytvářející z rovnoběžného svazku světla sbíhavý
   • Spojky se obvykle používají do brýlí na čtení.
4. technické zařízení sloužící ke spojení dvou součástí
   • Tato firma se zabývá výrobou kabelových spojek.
5. osoba pověřená předáváním zpráv mezi oddělenými spolupracujícími útvary
   • Druhá divize vyslala se vzkazem rychlou spojku směrem k frontové linii.
6. (ve sportu) hráč kolektivního sportu hrající v postavení s cílem předávat míč

překlady

slovní druh

angličtina: conjunction (en) finština: konjunktio (fi) francouzština: conjonction (fr) ž italština: congionzione (it) ž

němčina: Konjuktion (de) ž, Bindewort (de) s ruština: союз (ru) m slovenština: spojka (sk) ž švédština: konjunktion (sv) c

součást převodového ústrojí

angličtina: clutch (en) finština: kytkin (fi) francouzština: embrayage (fr) m

němčina: Kupplung (de) ž slovenština: spojka (sk) ž

optická čočka

angličtina: positive (en) lens (en)

němčina: Sammellinse (de) ž slovenština: spojka (sk) ž

zařízení pro spojování součástí

angličtina: connector (en) francouzština: raccord (fr) m

němčina: Verbindungsstück (de) s slovenština: spojka (sk) ž

synonyma

1. konjunkce
2. —
3. —
4. konektor, adaptér
5. —
6. —

antonyma

1. —
2. —
3. rozptylka
4. —
5. —
6. —

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-11-02]. Heslo spojka.