Z Wikislovníku
- spo·le·čen·ství, mn. spo·le·čen·ství
Od příslovce spolu, které vzniklo ze spojení *sъ polu („dělat něco na polovic“), u něhož se význam rozšířil na více osob.[1]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
společenství |
společenství |
| genitiv |
společenství |
společenství |
| dativ |
společenství |
společenstvím |
| akuzativ |
společenství |
společenství |
| vokativ |
společenství |
společenství |
| lokál |
společenství |
společenstvích |
| instrumentál |
společenstvím |
společenstvími |
- svazek, přátelství mezi jedinci
- Z církevního hlediska je sňatek důvěrné a nerozlučné společenství muže a ženy.
- seskupení více osob či organizací na základě společných zájmů
- Cirkusáci tvoří zvláštní potulné společenství.
- Britské Společenství národů.
- společné užívání, vlastnictví nebo účast
- Národ je chápán jako společenství jazyka.
- Majetkové společenství manželů.
- přátelství, svazek, pospolitost, družba
- společenská skupina, kolektiv, spolek, společnost, organizace
- sdílení, účast
- 1. přátelský svazek
- 2. seskupení na základě společných zájmů
- 3. sdílení
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „spolek“ a „spolu“, s. 594.