- nedokonavé
- intranzitivní
- tranzitivní
- oznamovací způsob
| Přítomný čas |
| Osoba |
Singulár |
Plurál |
| 1. |
seru |
sereme |
| 2. |
sereš |
serete |
| 3. |
sere |
serou |
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál |
| 1. |
— |
serme |
| 2. |
ser |
serte |
| 3. |
— |
— |
- příčestí
| Příčestí minulé |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský životný |
sral |
srali |
| mužský neživotný |
sraly |
| ženský |
srala |
| střední |
sralo |
srala |
| Příčestí trpné |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský životný |
srán |
sráni |
| mužský neživotný |
srány |
| ženský |
srána |
| střední |
sráno |
srána |
- přechodníky
| Přechodník přítomný |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský |
sera |
serouce |
| ženský |
serouc |
| střední |
| Přechodník minulý |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský |
srav |
sravše |
| ženský |
sravši |
| střední |
- (vulgárně) vylučovat stolici
- Jirko, nějakej ožrala nám sere do bazénu!
- (vulgárně) štvát, zlobit, mrzet (někoho)
- Sere mě, že se mi to nepovedlo.
- Ten člověk mě šíleně sere.
- (vulgárně) (pouze zvratné) být spolu ve sporu, hádat se
- Musíte se vy dva pořád srát?
- (vulgárně) (zvratné) zabývat se (něčím), dělat (nežádoucí) věci
- Neser se do věcí, do kterých ti nic není.
- Serou se s tím příliš dlouho.
- (vulgárně) něco nedělat, s něčím skončit
- Seru na to, ať si to s ním vyřídí někdo jiný.
- (hovorově) kakat, chyndit, kadit (neutrálně) kálet, (odborně) defekovat
- (hovorově) sejřit, (neutrálně) štvát, zlobit, mrzet
- (hovorově) žrát se
- (vulgárně) jebat se, mrdat se
- (vulgárně) prdět na, mrdat na, jebat, (hovorově) kašlat na, péct na, zvysoka
dělat nežádoucí věci (zvratné)