starořečtina

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

čeština [editovat]

výslovnost [editovat]

  • IPA: [starɔr̝ɛtʃcɪna]

podstatné jméno [editovat]

  • rod ženský

skloňování [editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ starořečtina starořečtiny
genitiv starořečtiny starořečtin
dativ starořečtině starořečtinám
akuzativ starořečtinu starořečtiny
vokativ starořečtino starořečtiny
lokál starořečtině starořečtinách
instrumentál starořečtinou starořečtinami

význam [editovat]

  1. mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny