tabule

čeština

výslovnost

• IPA: [tabʊlɛ]

dělení

• ta-bu-le

etymologie

Původem z latiny.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tabule	tabule
genitiv	tabule	tabulí
dativ	tabuli	tabulím
akuzativ	tabuli	tabule
vokativ	tabule	tabule
lokál	tabuli	tabulích
instrumentál	tabulí	tabulemi

význam

1. deska zavěšená na zeď pro psaní
   • Žáci psali výsledky úloh na tabuli.
2. deska opatřená nápisem
   • Město nechalo po ulicích rozmístit orientační tabule.
3. slavnostně prostřený stůl
   • Poté všichni zasedli ke štědrovečerní tabuli.
4. (geografie) plochá část krajiny
   • Říp je nejvyšší horou Středočeské tabule.
5. plochý předmět, zpravidla pravoúhlého tvaru
   • Při zemětřesení v mnoha oknech popraskaly okenní tabule.

překlady

deska pro psaní

angličtina: board (en) francouzština: tableau (fr) m

němčina: Tafel (de) m

deska s nápisem

angličtina: panel (en) francouzština: panneau (fr) m

němčina: Schild (de) m

plochý pravoúhlý předmět

angličtina: pane (en)

francouzština: carreau (fr) m

synonyma

1. —
2. štít, cedule
3. —
4. plošina
5. tabulka

související

• tabulový
• tabulka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-02-23]. Heslo tabule.