technika

čeština

výslovnost

• IPA: [tɛxnɪka],  technika^{? • info}

dělení

• tech-ni-ka

etymologie

Z řeckého τέχνη - řemeslo, umění.

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	technika	techniky
genitiv	techniky	technik
dativ	technice	technikám
akuzativ	techniku	techniky
vokativ	techniko	techniky
lokál	technice	technikách
instrumentál	technikou	technikami

význam

1. soubor technických věd
   • Studenti techniky mají široké uplatnění.
2. způsob provádění nějaké činnosti
   • Operace kolena se provádí pomocí nejnovějších technik.
3. (přeneseně) stroje a nástroje používané k nějaké činnosti
   • Náš hasičský sbor má k dispozici tu nejmodernější techniku.

překlady

postup

• angličtina: technique ^(en)
• francouzština: technique ^(fr) ž
• němčina: Technik ^(de) ž
• slovenština: technika ^(sk) ž

vybavení

• hornolužická srbština: technika ^(hsb) ž

synonyma

1. —
2. technologie, postup, přístup
3. vybavení

související

• technik
• technický
• technologie

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

význam

1. genitiv a akuzativ singuláru substantiva technik
   • Hned za Vámi pošleme servisního technika.

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	technika	technice	techniki
genitiv	techniki	technikow	technikow
dativ	technice	technikomaj	technikam
akuzativ	techniku	technice	techniki
vokativ	technika	technice	techniki
lokál	technice	technikomaj	technikach
instrumentál	techniku	technikomaj	technikami

význam

1. technika
   • Tak kritizowachu mjez druhim přeco hišće njedotwarjeny šulski dwór kaž tohorunja zestarjenu kompjuterowu techniku, kotraž stajnje zaso problemy wobradźa.

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-06-19, [cit. 2010-02-25]. Heslo technika.