trubka

čeština

výslovnost

• IPA: [trʊpka]
•  trubka^{? • info}

dělení

• trub-ka

etymologie

• Označení hudebního nástroje je deminutivum slova trouba, utvořeného ze staroněmeckého Trumba, pocházejícího z románského tromba. Italská zdrobnělina je trombetta, z toho vychází německé Trompete a české trompeta či trumpeta. Kořenem je indoevropský tvar tram.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	trubka	trubky
genitiv	trubky	trubek
dativ	trubce	trubkám
akuzativ	trubku	trubky
vokativ	trubko	trubky
lokál	trubce	trubkách
instrumentál	trubkou	trubkami

význam

1. předmět ve tvaru válce s dutinou podél osy
2. dechový žesťový hudební nástroj se širokým nátrubkem

překlady

hudební nástroj

angličtina: trumpet (en) francouzština: trompette (fr) ž italština: tromba (it) ž

němčina: Trompete (de) ž polština: trąbka (pl) ž slovenština: trúbka (sk) ž

synonyma

1. roura
2. (hovorově) trumpeta

související

• trubice
• trouba
• troubit
• troubení

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2011-11-30]. Heslo trubka.