tucet

čeština

výslovnost

• IPA: [tʊtsɛt]

dělení

• tu-cet

etymologie

Slovo pochází z latinského duodecim (dvanáct). Do češtiny se dostalo přes francouzštinu (douze, dvanáct > dozeine, dnes douzaine) a následně němčinu (totzan, totzen, dnes Dutzend).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tucet	tucty
genitiv	tuctu	tuctů
dativ	tuctu	tuctům
akuzativ	tucet	tucty
vokativ	tucte	tucty
lokál	tuctu	tuctech
instrumentál	tuctem	tucty

význam

1. (zastarale) dvanáct kusů
2. (expresivně) mnoho

související výrazy

• mandel
• kopa
• veletucet

překlady

angličtina: dozen (en) francouzština: douzaine (fr) italština: dozzina (it)

němčina: Dutzend (de) ruština: дюжина (ru) španělština: docena (es)