tucet
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [tʊtsɛt]
[editovat] dělení
- tu·cet, mn. tuc·ty
[editovat] etymologie
Slovo pochází z latinského duodecim (dvanáct). Do češtiny se dostalo přes francouzštinu (douze, dvanáct > dozeine, dnes douzaine) a následně němčinu (totzan, totzen, dnes Dutzend).
[editovat] podstatné jméno
- rod mužský neživotný
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | tucet | tucty |
| genitiv | tuctu | tuctů |
| dativ | tuctu | tuctům |
| akuzativ | tucet | tucty |
| vokativ | tucte | tucty |
| lokál | tuctu | tuctech |
| instrumentál | tuctem | tucty |
