tvrzení

čeština

výslovnost

• IPA: [tvr̩zɛɲiː]
•  tvrzení^{? • info}

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tvrzení	tvrzení
genitiv	tvrzení	tvrzení
dativ	tvrzení	tvrzením
akuzativ	tvrzení	tvrzení
vokativ	tvrzení	tvrzení
lokál	tvrzení	tvrzeních
instrumentál	tvrzením	tvrzeními

význam

1. výrok který jeho původce považuje za nesporný
   • Jeho tvrzení, že svého otce nikdy nepoznal, bylo pro všechny překvapením.
2. proces chemického nebo technologického zvyšování tvrdosti (laku, pryskyřice apod.)
   • Během tvrzení laku automobilu se karosérie nesmí mýt.

synonyma

1. prohlášení
2. tvrdnutí, tuhnutí

překlady

výrok

angličtina: assertion (en) francouzština: affirmation (fr) ž

němčina: Behauptung (de) ž slovenština: tvrdenie (sk) s