typ

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte tip.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

homofony[editovat]

dělení[editovat]

  • typ

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

etymologie[editovat]

Pravděpodobně přes německé Typ převzato z latinského typus („obraz, figura, reliéf“), které pochází z řeckého τύπος (týpos, „rána, úder, ráz, stopa, podoba, forma, obrys, charakter, vzor, znak“) od slovesa τύπτω (týptō, „bít, tlouct, tlačit, udeřit, zasáhnout, tepat, razit“).[1]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ typ typy
genitiv typu typů
dativ typu typům
akuzativ typ typy
vokativ type typy
lokál typu typech
instrumentál typem typy

význam[editovat]

  1. představitel, příklad, vzor znaků celé skupiny
    • Chemoterapie je klasickým typem léčby rakoviny.
    • Vědci jeho typu dokáží obětovat práci vše.
  2. souhrn jedinců nebo věcí se stejnými nebo podobnými vlastnostmi
    • Podle půdního horizontu a matečné horniny se rozlišují různé půdní typy.
  3. ráz, způsob, charakter
    • Tento typ zábavy mě příliš neoslovil.
  4. provedení výrobku s charakteristickými parametry
    • Všechny typy vozů této automobilky mají unifikované podvozky.
  5. (hovorově) chlápek
    • Přišel za nima nějaký typ a začal se do nich navážet.
  6. odlitek znaku písma používaný v tiskařství

synonyma[editovat]

  1. druh, příklad, vzor, profil, představitel
  2. druh, kategorie, třída
  3. ráz, způsob, charakter, sloh
  4. model, vzor, prototyp
  5. týpek, chlápek, chlap
  6. litera, písmeno

překlady[editovat]

představitel, příklad, vzor znaků skupiny

souhrn jednotlivců nebo věcí s podobnými vlastnostmi

ráz, charakter

provedení výrobku

chlápek

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „typ“, s. 687.