Z Wikislovníku
[editovat] podstatné jméno
Pravděpodobně přes německé Typ převzato z latinského typus („obraz, figura, reliéf“), které pochází z řeckého τύπος (týpos, „rána, úder, ráz, stopa, podoba, forma, obrys, charakter, vzor, znak“) od slovesa τύπτω (týptō, „bít, tlouct, tlačit, udeřit, zasáhnout, tepat, razit“).[1]
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
typ |
typy |
| genitiv |
typu |
typů |
| dativ |
typu |
typům |
| akuzativ |
typ |
typy |
| vokativ |
type |
typy |
| lokál |
typu |
typech |
| instrumentál |
typem |
typy |
- představitel, příklad, vzor znaků celé skupiny
- Chemoterapie je klasickým typem léčby rakoviny.
- Vědci jeho typu dokáží obětovat práci vše.
- charakteristické tělesné nebo psychické znaky pro nějakou skupinu
- sportovní typ
- vůdčí typ
- souhrn jedinců nebo věcí se stejnými nebo podobnými vlastnostmi
- Podle půdního horizontu a matečné horniny se rozlišují různé půdní typy.
- ráz, způsob, charakter
- Tento typ zábavy mě příliš neoslovil.
- provedení výrobku s charakteristickými parametry
- Všechny typy vozů této automobilky mají unifikované podvozky.
- (hovorově) chlápek
- Přišel za nima nějaký typ a začal se do nich navážet.
- druh, příklad, vzor, profil, představitel
- vzor, prototyp
- druh, kategorie, třída
- ráz, způsob, charakter, sloh
- model, vzor, prototyp
- týpek, chlápek, chlap
- 1. představitel, příklad, vzor znaků skupiny
- 2. charakteristické tělesné nebo psychické znaky určité skupiny
- 3. souhrn jednotlivců nebo věcí s podobnými vlastnostmi
- 4. ráz, charakter
- 5. provedení výrobku
- 6. chlápek
[editovat] fráze a idiomy
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „typ“, s. 687.