typ

Z Wikislovníku

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

[editovat] dělení

  • typ, mn. ty·py

[editovat] podstatné jméno

  • rod mužský neživotný

[editovat] etymologie

Pravděpodobně přes německé Typ převzato z latinského typus („obraz, figura, reliéf“), které pochází z řeckého τύπος (týpos, „rána, úder, ráz, stopa, podoba, forma, obrys, charakter, vzor, znak“) od slovesa τύπτω (týptō, „bít, tlouct, tlačit, udeřit, zasáhnout, tepat, razit“).[1]

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ typ typy
genitiv typu typů
dativ typu typům
akuzativ typ typy
vokativ type typy
lokál typu typech
instrumentál typem typy

[editovat] význam

  1. představitel, příklad, vzor znaků celé skupiny
    Chemoterapie je klasickým typem léčby rakoviny.
    Vědci jeho typu dokáží obětovat práci vše.
  2. charakteristické tělesné nebo psychické znaky pro nějakou skupinu
    sportovní typ
    vůdčí typ
  3. souhrn jedinců nebo věcí se stejnými nebo podobnými vlastnostmi
    Podle půdního horizontu a matečné horniny se rozlišují různé půdní typy.
  4. ráz, způsob, charakter
    Tento typ zábavy mě příliš neoslovil.
  5. provedení výrobku s charakteristickými parametry
    Všechny typy vozů této automobilky mají unifikované podvozky.
  6. (hovorově) chlápek
    Přišel za nima nějaký typ a začal se do nich navážet.

[editovat] synonyma

  1. druh, příklad, vzor, profil, představitel
  2. vzor, prototyp
  3. druh, kategorie, třída
  4. ráz, způsob, charakter, sloh
  5. model, vzor, prototyp
  6. týpek, chlápek, chlap

[editovat] související

[editovat] překlad

1. představitel, příklad, vzor znaků skupiny
2. charakteristické tělesné nebo psychické znaky určité skupiny
3. souhrn jednotlivců nebo věcí s podobnými vlastnostmi
4. ráz, charakter
5. provedení výrobku
6. chlápek

[editovat] fráze a idiomy

[editovat] poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „typ“, s. 687.
V jiných jazycích