učitelův

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡ʃɪtɛluːf]

dělení

• uči-te-lův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména učitel příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	učitelův	učitelův	učitelova	učitelovo	učitelovi	učitelovy	učitelovy	učitelova
genitiv	učitelova	učitelova	učitelovy	učitelova	učitelových	učitelových	učitelových	učitelových
dativ	učitelovu	učitelovu	učitelově	učitelovu	učitelovým	učitelovým	učitelovým	učitelovým
akuzativ	učitelova	učitelův	učitelovu	učitelovo	učitelovy	učitelovy	učitelovy	učitelova
vokativ	učitelův	učitelův	učitelova	učitelovo	učitelovi	učitelovy	učitelovy	učitelova
lokál	učitelově / učitelovu	učitelově / učitelovu	učitelově	učitelově / učitelovu	učitelových	učitelových	učitelových	učitelových
instrumentál	učitelovým	učitelovým	učitelovou	učitelovým	učitelovými	učitelovými	učitelovými	učitelovými

význam

1. náležící učitelovi
   • Učitelův pomocník zatopil v kamnech.