vézt

čeština

výslovnost

• IPA: [vɛːst]
•  vézt^{? • info}

homofony

• vést

dělení

• vézt

etymologie

Z praslovanského *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“).

sloveso

• vid nedokonavý

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	vezu	vezeme
2.	vezeš	vezete
3.	veze	vezou

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	vezme
2.	vez	vezte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	vezl	vezli
mužský neživotný		vezly
ženský	vezla
střední	vezlo	vezla

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	vezen	vezeni
mužský neživotný		vezeny
ženský	vezena
střední	vezeno	vezena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	veza	vezouce
ženský	vezouc
střední

význam

1. přemísťovat vozidlem
   • Veze dítě v kočárku.

synonyma

1. dopravovat, přivážet, odvážet

související

• vozit, vézt se

překlady

angličtina: carry (en), wheel (en), drive (en), ride (en) němčina: fahren (de), führen (de)

polština: wieźć (pl) slovenština: viezť (sk)