víra

čeština

výslovnost

• IPA: [viːra],  víra^{? • info}

homofony

• výra

dělení

• ví-ra

etymologie

Významy [1] a [2] ze zastaralého věra.

varianty

• pro významy [1] a [2]: (zastarale) věra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	víra	víry
genitiv	víry	věr
dativ	víře	vírám
akuzativ	víru	víry
vokativ	víro	víry
lokál	víře	vírách
instrumentál	vírou	vírami

význam

1. pevný názor, že skutečnost je či bude v souladu s představou
   • Do Ameriky proudily davy uprchlíků s vírou, že zde najdou lepší životní podmínky.
   • V dobré víře jim pomohl, ale vyklubali se z nich darebové.
2. soubor názorů odpovídajících danému náboženství
   • Židovská víra vychází z Bible, neuznává však osobnost Ježíše.
3. (v současné češtině vymřelé) nádoba naplněná horkým obsahem pokládaná pod mísu, aby jídla zůstala teplá

překlady

přesvědčení

angličtina: belief (en), faith (en) francouzština: conviction (fr) ž

polština: wiara (pl) ž

náboženská víra

angličtina: belief (en), faith (en), religion (en) francouzština: croyance (fr) ž, foi (fr) ž

němčina: Glaube (de) m, Glauben (de) polština: wiara (pl) ž

synonyma

1. přesvědčení, věření, důvěra, jistota
2. vyznání, náboženství
3. –

související

• nevíra
• důvěra
• pověra
• věřit
• ověřit
• svěřit
• pověřit
• prověřit
• pověrčivý
• závěr
• Věra

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-07. Heslo víra.