vítězství

čeština

výslovnost

• IPA: [viːcɛstviː]
•  vítězství^{? • info}

dělení

• ví-těz-ství

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vítězství	vítězství
genitiv	vítězství	vítězství
dativ	vítězství	vítězstvím
akuzativ	vítězství	vítězství
vokativ	vítězství	vítězství
lokál	vítězství	vítězstvích
instrumentál	vítězstvím	vítězstvími

význam

1. získání konečné převahy díky vynaloženému úsilí

překlady

angličtina: victory (en) esperanto: venko (eo) ázerbájdžánština: zəfər (az) francouzština: victoire (fr) ž italština: vittoria (it) ž latina: victoria (la) ž němčina: Sieg (de) m

polština: zwycięstwo (pl) s ruština: победа (ru) ž slovenština: víťazstvo (sk) s srbština: победа (sr) ž, pobeda (sr) ž španělština: victoria (es) ž švédština: seger (sv) c turečtina: zafer (tr)

synonyma

1. výhra

antonyma

1. prohra

související

• vítěz
• vítězný

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-06-22]. Heslo vítězství.