výkřik

čeština

výslovnost

• IPA: [viːkr̝̊ɪk],  výkřik^{? • info}

dělení

• vý-křik

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	výkřik	výkřiky
genitiv	výkřiku	výkřiků
dativ	výkřiku	výkřikům
akuzativ	výkřik	výkřiky
vokativ	výkřiku	výkřiky
lokál	výkřiku	výkřicích
instrumentál	výkřikem	výkřiky

význam

1. velmi hlasitý krátký zvukový projev člověka
   • Ozvaly se výstřely a něčí výkřiky.

překlady

zvolání

• angličtina: outcry ^(en)
• francouzština: cri ^(fr) m
• italština: grido ^(it) m, urlo ^(it) m
• němčina: Aufschrei ^(de) m
• slovenština: výkrik ^(sk) m
• španělština: grito ^(es) m
• švédština: utrop ^(sv)

synonyma

1. zvolání

antonyma

1. šepot

související

• křičet
• vykřiknout
• vykřičník

slovní spojení

• výkřik módy

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-09-21]. Heslo výkřik.