výkřik

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈviːkr̝̊ɪk],  výkřik^{? • info}

dělení

• vý-křik

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výkřik	výkřiky
genitiv	výkřiku	výkřiků
dativ	výkřiku	výkřikům
akuzativ	výkřik	výkřiky
vokativ	výkřiku	výkřiky
lokál	výkřiku	výkřicích
instrumentál	výkřikem	výkřiky

význam

1. velmi hlasitý krátký zvukový projev člověka
   • Ozvaly se výstřely a něčí výkřiky.
   • „Když něhu hledám, v ústrety byť pílí paví křik, když oči zvedám, neboť není síly na výkřik, když jitru kynu, přestože se stmívá klekání, pak nezahynu: Naděje mi zbývá v doufání.“
   • Mám tuto zkušenost z univerzity, z akademické farnosti, z Křesťanské akademie a zejména z rozhovorů s katechumeny a konvertity. Ti očekávají od církve v této době moudré a laskavé orientující slovo, a proto podobné militantní apokalyptické výkřiky a absurdní strašení hrozícím odebíráním a prodáváním dětí a vyhlazovacími tábory v nich vzbuzují pochybnosti, zda církev tohoto typu mohou brát vážně.

překlady

1. zvolání

   • angličtina: shout, outcry
   • francouzština: cri m
   • italština: grido m, urlo m
   • němčina: Aufschrei m, Ausruf m, Ruf m
   • polština: krzyk m
   • ruština: выкрик m
   • slovenština: výkrik m
   • španělština: grito m
   • švédština: utrop

synonyma

1. zvolání

antonyma

1. šepot

související

• křičet
• vykřiknout
• vykřičník

slovní spojení

• výkřik módy
• výkřik do tmy

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-21]. Heslo výkřik.