výslovnost

čeština

výslovnost

• IPA: [viːslɔvnɔst]

dělení

• vý-slov-nost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	výslovnost	výslovnosti
genitiv	výslovnosti	výslovností
dativ	výslovnosti	výslovnostem
akuzativ	výslovnost	výslovnosti
vokativ	výslovnosti	výslovnosti
lokál	výslovnosti	výslovnostech
instrumentál	výslovností	výslovnostmi

význam

1. obvyklý způsob tvorby zvukové podoby slov v jazyku
   • Koupila si učebnici anglické výslovnosti.
2. způsob tvorby zvukové podoby slova jedincem
   • Jeho výslovnost byla téměř dokonalá.

překlady

angličtina: pronunciation (en) bosenština: izgovor (bs) m čínština: 发音 (zh)/發音 (zh) (fā yīn) dánština: udtale (da) esperanto: prononco (eo) estonština: hääldus (et) finština: ääntämys (fi) francouzština: prononciation (fr) ž fríština: útspraak (fy) hebrejština: ביטוי (he) islandština: framburður (is) m italština: pronuncia (it) ž japonština: 発音 (ja) (はつおん, hatsuon) kašubština: wëmòwa (csb) ž

korejština: 발음 (ko) [發音] (baleum) latina: pronuntiatio (la) lotyština: izruna (lv) maďarština: kiejtés (hu) němčina: Aussprache (de) ž nizozemština: uitspraak (nl) ž norština: uttale (no) m polština: wymowa (pl) ž portugalština: pronúncia (pt), pronunciação (pt), prolação (pt) ruština: произношение (ru) španělština: pronunciación (es) ž švédština: uttal (sv) tamilština: உச்சரிப்பு (ta) (uccharippu) turečtina: sesletim (tr), telaffuz (tr) velština: cynaniad (cy)

synonyma

1. ortoepie
2. —

související

• vyslovit
• vyslovovat