vůle

čeština

výslovnost

• IPA: [vuːlɛ]
•  vůle^{? • info}

dělení

• vů-le

podstatné jméno

• rod ženský

dělení

• vů-le

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vůle	vůle
genitiv	vůle	vůlí
dativ	vůli	vůlím
akuzativ	vůli	vůle
vokativ	vůle	vůle
lokál	vůli	vůlích
instrumentál	vůlí	vůlemi

význam

1. záměr člověka dosáhnout určitého stavu či cíle
   • Poslanci svými podpisy stvrdili svoji společnou vůli navrhnout společného kandidáta na prezidentský úřad.
2. (technika) vzdálenost mezi sousedními součástkami, umožňující jejich vzájemný pohyb
   • Vůle šroubu ve vyvrtaném otvoru činí asi dvě desetiny milimetru.

překlady

záměr

angličtina: will (en) francouzština: volonté (fr) ž němčina: Wille (de) m

polština: wola (pl) ž slovenština: vôľa (sk) ž španělština: voluntad (es) ž švédština: vilja (sv) c

vzdálenost součástek

angličtina: play (en) francouzština: jeu (fr) m

němčina: Spiel (de) s slovenština: vôľa (sk) ž španělština: juego (es) m

synonyma

1. —
2. (hovorově) vakl

související

• libovůle
• zlovolný
• dobrá vůle
• poslední vůle

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-01-26]. Heslo vůle.