Z Wikislovníku
Z francouzského véhicule, od latinského vehiculum.
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
vehicle |
vehicles |
- vozidlo, neživý dopravní prostředek k přemísťování materiálu, věcí a osob.
- Bicycles and wheelchairs are allowed. All other vehicles must stay off the path.
- nositel, prostředek, příležitost nebo nástroj k projevení talentu či vyjádření názorů.
- Language is the vehicle of thought.
- tekutá substance k snadnější aplikaci účinné látky, např. pojivo barvy nebo vehikulum
- The main purpose of the vehicle is to adjust the viscosity of the paint.
- prostředí, nosič (ve fyzice)
- Air is the vehicle of sound.
- nosič, nositel (v lékařství)
- Many foods have been implicated as vehicles of infection in an outbreak of listeriosis.