vejminek
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [vɛjmɪnɛk]
dělení[editovat]
- vej-mi-nek
etymologie[editovat]
Odvozeno od slovesa vymíniti, které se vyvinulo ze staročeského vymieniti.[1] Hospodář, když odcházel na odpočinek a předával hospodářství svému nástupci, vymínil si ve smlouvě zpravidla doživotní užívání části domu, zaopatření a další práva.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | vejminek | vejminky |
| genitiv | vejminku | vejminků |
| dativ | vejminku | vejminkům |
| akuzativ | vejminek | vejminky |
| vokativ | vejminku | vejminky |
| lokál | vejminku | vejminkách / vejmincích |
| instrumentál | vejminkem | vejminky |
význam[editovat]
- (zastarale, lidově) výměnek
- Po šesti letech teprva vymíníme pro sebe vejminek, avšak na to dost času.[2]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Přímének — deputát. Naše řeč, 1928, roč. 12, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Vítězslav Hálek: Na vejminku