Z Wikislovníku
- ve·li·či·na, mn. ve·li·či·ny
Příbuzné se slovem veliký, k němuž lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích a k němuž existuje mnoho odvozených forem, např. staročeské veličiti, podle Macheka byla však veličina přejata z ruštiny.[1] Praslovanské *velikъ je odvozeno od *velъ, které má nejisté souvislosti, ale spojuje se indoevropským *u̯el- s původním významem „tisknout, tlačit, směstnávat“.[2]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
veličina |
veličiny |
| genitiv |
veličiny |
veličin |
| dativ |
veličině |
veličinám |
| akuzativ |
veličinu |
veličiny |
| vokativ |
veličino |
veličiny |
| lokál |
veličině |
veličinách |
| instrumentál |
veličinou |
veličinami |
- odborné označení pro způsob kvantitativního vyjádření vlastnosti
- proměnná veličina
- (expresívně) významný člověk
- „… ale tenhle novej sultán marockej má prej bejt moc hodnej člověk.`“ Poručík Dub se zastavil a vypravil ze sebe: „Marocký sultán? To je odbytá veličina,“ …[3]
- hodnota
- osobnost, znalec, profesionál, prominent, kapacita
1. kvantitativní vyjádření vlastnosti
|
|
|
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint podle vydání z roku 1971. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „veliký“, s. 683.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „velký, veliký“, s. 704.
- ↑ HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. 1.-4. díl. Praha: Ottovo nakladatelství, 2000. ISBN 80-7181-381-8. Díl III., „Slavný výprask“, kapitola 4, „Marschieren marsch!“, s. 423. Dostupné na Wikizdrojích: <s:Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války/Marschieren marsch!>.