vnučka

čeština

výslovnost

• IPA: [vnʊtʃka]

dělení

• vnuč-ka

etymologie

Ze substantiva vnuk a feminizační přípony -ka.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vnučka	vnučky
genitiv	vnučky	vnuček
dativ	vnučce	vnučkám
akuzativ	vnučku	vnučky
vokativ	vnučko	vnučky
lokál	vnučce	vnučkách
instrumentál	vnučkou	vnučkami

význam

1. dcera přímého potomka (tedy syna nebo dcery)
   • Tahle mladá dáma je má vnučka.

překlady

angličtina: granddaughter (en) francouzština: petite-fille (fr) ž italština: nipote (it) ž němčina: Enkelin (de) ž polština: wnuczka (pl) ž

ruština: внучка (ru) ž slovenština: vnučka (sk) ž slovinština: vnukinja (sl) ž švédština: sondotter (sv) c, dotterdotter (sv) c španělština: nieta (es) ž

související

• vnuččin
• vnuk, vnouče
• pravnuk, pravnučka, pravnouče