vyhynulý

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪɦɪnʊliː]

etymologie

Ze slovesa vyhynout.

dělení

• vy-hy-nu-lý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vyhynulý	vyhynulý	vyhynulá	vyhynulé	vyhynulí	vyhynulé	vyhynulé	vyhynulá
genitiv	vyhynulého	vyhynulého	vyhynulé	vyhynulého	vyhynulých	vyhynulých	vyhynulých	vyhynulých
dativ	vyhynulému	vyhynulému	vyhynulé	vyhynulému	vyhynulým	vyhynulým	vyhynulým	vyhynulým
akuzativ	vyhynulého	vyhynulý	vyhynulou	vyhynulé	vyhynulé	vyhynulé	vyhynulé	vyhynulá
vokativ	vyhynulý	vyhynulý	vyhynulá	vyhynulé	vyhynulí	vyhynulé	vyhynulé	vyhynulá
lokál	vyhynulém	vyhynulém	vyhynulé	vyhynulém	vyhynulých	vyhynulých	vyhynulých	vyhynulých
instrumentál	vyhynulým	vyhynulým	vyhynulou	vyhynulým	vyhynulými	vyhynulými	vyhynulými	vyhynulými

význam

1. stav organismu, který žil v minulosti, ale v současnosti už se nevyskytuje

překlady

• angličtina: extinct ^(en)
• francouzština: disparu ^(fr)
• němčina: ausgestorben ^(de)
• slovenština: vyhynutý ^(sk)

synonyma

1. vymřelý

související

• vyhynutí