vykřičník
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [vɪkr̝̊ɪtʃɲiːk]
dělení[editovat]
- vy-křič-ník
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vykřičník | vykřičníky |
genitiv | vykřičníku | vykřičníků |
dativ | vykřičníku | vykřičníkům |
akuzativ | vykřičník | vykřičníky |
vokativ | vykřičníku | vykřičníky |
lokál | vykřičníku | vykřičnících |
instrumentál | vykřičníkem | vykřičníky |
význam[editovat]
- interpunkční znaménko (!) zpravidla používané pro ukončení věty rozkazovací nebo zvolací, po citoslovci nebo ke zdůraznění věty oznamovací
- (archaicky) citoslovce
překlady[editovat]
- interpunkční znaménko
- angličtina: exclamation mark
- němčina: Ausrufezeichen s
- —
synonyma[editovat]
- (archaicky) vzvolavník, zvolavník, rozkazník[1]
- —
související[editovat]
poznámky[editovat]
externí odkazy[editovat]
- Článek Vykřičník ve Wikipedii