vysílač

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪsiːlatʃ]

dělení

• vy-sí-lač

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vysílač	vysílače
genitiv	vysílače	vysílačů
dativ	vysílači	vysílačům
akuzativ	vysílač	vysílače
vokativ	vysílači	vysílače
lokál	vysílači	vysílačích
instrumentál	vysílačem	vysílači

význam

1. obvykle nepřenosné technické zařízení sloužící k vysílání určitého typu signálu
   • televizní vysílač

překlady

angličtina: sender (en), transmitter (en) francouzština: émetteur (fr) m, transmetteur (fr) m

němčina: Sender (de) m slovenština: vysielač (sk) m

antonyma

1. přijímač

související

• vysílat
• vysílačka
• vysílání

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2011-10-13]. Heslo vysílač.