zářit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [zaːr̝ɪt]

dělení[editovat]

  • zá-řit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas zářím záříš září záříme záříte září
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
zař zařme zařte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné zářil zářila zářilo zářili zářily zářila
trpné zářen zářena zářeno zářeni zářeny zářena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný záře záříc záříce

význam[editovat]

  1. jasně svítit
    • Na noční obloze zářil měsíc.
  2. třpytit se, lesknout se
    • Koruna zářila na hlavě nového panovníka.
  3. mít živé barvy
    • Nová fasáda domu září do ulice.
  4. nápadně se projevovat, vynikat
    • Karel Gott zářil na hudební scéně desítky let.

překlady[editovat]

  1. svítit

související[editovat]