zákon

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːkɔn]
•  zákon^{? • info}

dělení

• zá-kon

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	zákon	zákony
genitiv	zákona	zákonů
dativ	zákonu	zákonům
akuzativ	zákon	zákony
vokativ	zákone	zákony
lokál	zákonu	zákonech
instrumentál	zákonem	zákony

význam

1. státem vydané ustanovení mající úlohu normy
   • Tento zákon zakazuje zabíjet.
2. řád věcí v přírodě
   • V praxi jsme vyzkoušeli zákon dopadu a odrazu.
3. pravidlo, princip
   • Vyzná se v zákonech džungle.

překlady

angličtina: law (en) francouzština: loi (fr) ž italština: legge (it) ž latina: lex (la) ž němčina: Gesetz (de) s

ruština: закон (ru) m maďarština: törvény (hu) řečtina: νόμος (el) španělština: ley (es) švédština: lag (sv) c

související

• zákonný
• zákonitý
• zákoník
• Starý zákon, Nový zákon
• opít se jak zákon káže