zápasník

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːpasɲiːk]

dělení

• zá-pa-s-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zápasník	zápasníci
genitiv	zápasníka	zápasníků
dativ	zápasníku / zápasníkovi	zápasníkům
akuzativ	zápasníka	zápasníky
vokativ	zápasníku	zápasníci
lokál	zápasníku / zápasníkovi	zápasnících
instrumentál	zápasníkem	zápasníky

význam

1. ten, kdo zápasí, účastní se nějakého zápasu
   • Tak dorážel bystrý náš zápasník na nepřítele vlastní jeho zbraní, — vždy s touže křepkostí a hotovostí odvetnou, brzy vážně, brzy s nepřekonatelným humorem, ale vždy s tou pravdou na jazyku, kterou v srdci měl.
   • Právě duchové stojící na výšinách touží nejvroucněji po osvobození lidstva, sympatisujíce se zápasníky za spravedlnost sociální.
2. sportovec, věnující se zápasu
   • Jediný český zápasník na olympijských hrách v Pekingu Marek Švec bronz nevybojoval.

překlady

1. ten, kdo zápasí

   • angličtina: fighter
   • francouzština: lutteur m
   • italština: lottatore m
   • latina: athleta m
   • ruština: борец m
   • slovenština: zápasník m
   • španělština: atleta m
2. sportovec, který se věnuje zápasu

   • angličtina: wrestler
   • ruština: борец m
   • slovenština: zápasník m

synonyma

1. bojovník
2. —

související

• zápasnice
• zápas
• zápasit
• zápasnický