Z Wikislovníku
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
zdraví |
— |
| genitiv |
zdraví |
— |
| dativ |
zdraví |
— |
| akuzativ |
zdraví |
— |
| vokativ |
zdraví |
— |
| lokál |
zdraví |
— |
| instrumentál |
zdravím |
— |
- stav, kdy organismus pracuje bez problémů a je schopen vyrovnávat se s vlivy okolí
- Každý musí pečovat o své zdraví.
- Odpočiň si, zdraví je přednější.
- Nezahrávej si se svým zdravím.
[editovat] přídavné jméno
- rod mužský životný, množné číslo adjektiva zdravý
- mající zdraví, jsoucí ve stavu zdraví
- Zdraví lidé bývají šťastní.
Ostatní významy viz zdravý.
- třetí osoba přítomného času jednotného i množného čísla slovesa zdravit