zemřít

čeština

výslovnost

• IPA: [zɛmr̝iːt]

dělení

• ze-mřít

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	zemřu	zemřeme
2.	zemřeš	zemřete
3.	zemře	zemřou

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	zemřeme
2.	zemři	zemřete
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	zemřel	zemřeli
mužský neživotný		zemřely
ženský	zemřela
střední	zemřelo	zemřela

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	zemřev	zemřevše
ženský	zemřevši
střední

význam

1. (o lidech) skončit život, přestat žít
   • Dědeček zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici.

překlady

angličtina: die (en), slip away (en), pass away (en) finština: kuolla (fi) francouzština: mourir (fr), décéder (fr) italština: morire (it)

němčina: sterben (de) polština: umrzeć (pl) ruština: умереть (ru) slovenština: zomrieť (sk) švédština: dö (sv)

synonyma

1. umřít, skonat, natáhnout bačkory

antonyma

1. narodit se

související

• zmírat, umírat