zločin

čeština

výslovnost

• IPA: [zlɔtʃɪn]
•  zločin^{? • info}

dělení

• zlo-čin

etymologie

Z českých slov zlý nebo zlo a čin.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	zločin	zločiny
genitiv	zločinu	zločinů
dativ	zločinu	zločinům
akuzativ	zločin	zločiny
vokativ	zločine	zločiny
lokál	zločinu	zločinech
instrumentál	zločinem	zločiny

význam

1. zásadně zlý, trestuhodný čin, zpravidla definovaný zákonem
   • Vražda je nejtěžší zločin.

překlady

angličtina: crime (en), malfeasance (en) estonština: kuritegu (et) finština: rikos (fi) francouzština: crime (fr) m latina: scelus (la) s

němčina: Verbrechen (de) s ruština: преступление (ru) s polština: zbrodnia (pl) ž slovenština: zločin (sk) m slovinština: zločin (sl) m srbština: zločin (sr) / злочин (sr) m

synonyma

1. trestný čin

související

• zločinec, zločinný, zločinnost
• organizovaný zločin

slovenština

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. zločin

slovinština

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. zločin

srbština

varianta zápisu

• злочин

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. zločin