zuřit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [zʊ̯r̝ɪt]

dělení[editovat]

  • zu-řit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas zuřím zuříš zuří zuříme zuříte zuří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zuř zuřme zuřte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé zuřil zuřila zuřilo zuřili zuřily zuřila
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný zuře zuříc zuříce

význam[editovat]

  1. dávat najevo svůj vztek
  2. (přeneseně) vytvářet násilné projevy resp. působit rozsáhlé škody
    • Požáry v lese zuří už dva dny.

překlady[editovat]

dávat najevo vztek
působit škody

synonyma[editovat]

  1. řádit, běsnit
  2. řádit, běsnit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-05-15]. Heslo zuřit.