zvonit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [zvɔɲɪt]

dělení[editovat]

  • zvo-nit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní či intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas zvoním zvoníš zvoní zvoníme zvoníte zvoní
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zvoň zvoňme zvoňte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé zvonil zvonila zvonilo zvonili zvonily zvonila
Trpné zvoněn zvoněna zvoněno zvoněni zvoněny zvoněna

význam[editovat]

  1. znít zvukem, vyvolaným chvěním kovového předmětu, jenž trvá i po úderu, který zvuk vyvolal
  2. (tranzitivní) zvonit (1) a ohlašovat tak určitou událost
    • Za chvíli bude zvonit poledne.
  3. (o telefonu) ohlašovat příchozí hovor

překlady[editovat]

znít

synonyma[editovat]

  1. vyzvánět, bít
  2. vyzvánět

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-11-07, [cit. 2014-01-26]. Heslo zvonit.