úředníkův

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [uːr̝ɛdɲiːkuːf]

dělení[editovat]

  • úřed-ní-kův

etymologie[editovat]

Odvozeno od podstatného jména úředník příponou -ův.

přídavné jméno[editovat]

  • přivlastňovací

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ úředníkův úředníkův úředníkova úředníkovo úředníkovi úředníkovy úředníkovy úředníkova
genitiv úředníkova úředníkova úředníkovy úředníkova úředníkových úředníkových úředníkových úředníkových
dativ úředníkovu úředníkovu úředníkově úředníkovu úředníkovým úředníkovým úředníkovým úředníkovým
akuzativ úředníkova úředníkův úředníkovu úředníkovo úředníkovy úředníkovy úředníkovy úředníkova
vokativ úředníkův úředníkův úředníkova úředníkovo úředníkovi úředníkovy úředníkovy úředníkova
lokál úředníkově / úředníkovu úředníkově / úředníkovu úředníkově úředníkově / úředníkovu úředníkových úředníkových úředníkových úředníkových
instrumentál úředníkovým úředníkovým úředníkovou úředníkovým úředníkovými úředníkovými úředníkovými úředníkovými

význam[editovat]

  1. náležící úředníkovi