Přeskočit na obsah

úhelník

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [uːɦɛlɲiːk]

dělení

[editovat]
  • ú-hel-ník

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ úhelník úhelníky
genitiv úhelníku úhelníků
dativ úhelníku úhelníkům
akuzativ úhelník úhelníky
vokativ úhelníku úhelníky
lokál úhelníku úhelnících
instrumentál úhelníkem úhelníky

význam

[editovat]
  1. pomůcka k vytváření pravoúhlých konstrukcí[1]
    • Běžný úhelník vám dovolí nakreslit linku kolmou k hraně předmětu, případně pod polovičním úhlem 45 stupňů, ale není určen k měření úhlů.[2]
  2. druh oceli, z které je tato pomůcka vyráběna[1]
  3. kování tvaru L[1]
  4. (v geometrii) uzavřený rovinný útvar s více vrcholy a stranami[3]
    • Planimetrie (řec.-lat.), čásť nižší geometrie, jednající o elementárních útvarech rovinných (bodech, přímkách, úhlech, úhelnících, kružnicích).[4]

překlady

[editovat]
  1. měřicí pomůcka

synonyma

[editovat]
  1. vingl
  2. vingl
  3. vingl
  4. mnohoúhelník[3]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1 2 3 NEKVAPIL, Jiří. K významu a užívání výrazu vingl. Naše řeč, 1986, roč. 69, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. KRÁSENSKÝ, Tomáš. Čím a jak měřit délky a úhly. novinky.cz [online]. 2017-04-27 [cit. 2024-09-09]. Dostupné online.
  3. 1 2 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2024-09-09].
  4. Planimetrie. In Ottův slovník naučný 19. díl. Praha : J. Otto, 1902. Dostupné online.

externí odkazy

[editovat]

Článek úhelník ve Wikipedii