čalounový

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃalɔʊ̯nɔviː]

dělení

• ča-lou-no-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	čalounový	čalounový	čalounová	čalounové	čalounoví	čalounové	čalounové	čalounová
genitiv	čalounového	čalounového	čalounové	čalounového	čalounových	čalounových	čalounových	čalounových
dativ	čalounovému	čalounovému	čalounové	čalounovému	čalounovým	čalounovým	čalounovým	čalounovým
akuzativ	čalounového	čalounový	čalounovou	čalounové	čalounové	čalounové	čalounové	čalounová
vokativ	čalounový	čalounový	čalounová	čalounové	čalounoví	čalounové	čalounové	čalounová
lokál	čalounovém	čalounovém	čalounové	čalounovém	čalounových	čalounových	čalounových	čalounových
instrumentál	čalounovým	čalounovým	čalounovou	čalounovým	čalounovými	čalounovými	čalounovými	čalounovými

význam

1. vztahující se k čalounu
   • Když slunce zapadalo, dala Margherita přivolati k sobě hradního, a po krátké rozmluvě odebrala se s ním do malé jizbičky, která sousedila s její ložnicí. Zadržujíce dech pozorovali malou mezerou v čalounových dveřích, co bude se díti v ložnici.