čekuláda

čeština

výslovnost

IPA: [t͡ʃɛkʊlaːda]

dělení

če-ku-lá-da

varianty

(v obecném jazyce, lidově, v gastronomii) čokuláda, čukolada, čukoláda, šukoláda, čekoláda, čikuláda (neutrálně) čokoláda^[1]^[2]

etymologie

Z čokoláda disimilací obou -o- na -e-u-. Jde o snahu lidové mluvy zařadit cizí slovo čokoláda do českého systému, který postrádal počáteční čo-. Stejná disimilace je patrná také u polštiny, kde vznikl mj. lidový tvar czekulada.^[2]

podstatné jméno

rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čekuláda	čekulády
genitiv	čekulády	čekulád
dativ	čekuládě	čekuládám
akuzativ	čekuládu	čekulády
vokativ	čekuládo	čekulády
lokál	čekuládě	čekuládách
instrumentál	čekuládou	čekuládami

význam

(v obecném jazyce, lidově, v gastronomii) čokoláda^[3]
- My máme koloniál a vedeme všecko. Kávu, cikorku, cukr, líh k pálení, biče, kartáče, čaj i likéry všeho druhu, jakož i citróny, ba i čekuládu. Vším posloužíme.^[4]

související

čekuládový

poznámky

↑ BRAMBORA, Josef. Drobnosti z obrozenské češtiny. Naše řeč, 1940, roč. 24, čís. 9-10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
1 2 POLÁK, Václav. Lexikální a etymologické drobnosti III. (čokoláda). Naše řeč, 1936, roč. 20, čís. 10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
↑ DANEŠ, František. Haškův „Švejk“ a Vachkovo „Bidýlko“ – dva milníky ve vývoji jazyka české prózy. Naše řeč, 2004, roč. 87, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
↑ Karel Poláček: Bylo nás pět

[1] BRAMBORA, Josef. Drobnosti z obrozenské češtiny. Naše řeč, 1940, roč. 24, čís. 9-10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[etym-2] 1 2 POLÁK, Václav. Lexikální a etymologické drobnosti III. (čokoláda). Naše řeč, 1936, roč. 20, čís. 10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[3] DANEŠ, František. Haškův „Švejk“ a Vachkovo „Bidýlko“ – dva milníky ve vývoji jazyka české prózy. Naše řeč, 2004, roč. 87, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[4] Karel Poláček: Bylo nás pět

[1]

[2]

[3]

[4]